blog na testování designů

1. března 2010 v 16:47 | S.
Itard byl koncem roku 1800 do Institutu dosazen na pozici lékaře; není však jisté, zda s chlapcem pracoval i předtím.[27] Itard chlapce nyní pojmenoval Viktor,[27] podle hlavní postavy z melodramatu Victor, ou L'enfant de la forêt, jež bylo uveřejněno roku 1803;[28] do té doby byl chlapce stále nazýván jako Joseph. Itard se snažil pomocí řady pokusů odstranit Viktorovy mentální bariéry a stimulovat jeho paměť.[26] Jeho úsilí bylo korunováno jen dílčími úspěchy; Viktor se nikdy nenaučil mluvit, pouze rozpoznávat objekty podle jejich názvů[29] a jeho komunikace s ostatními lidmi se omezovala na jednoduchá gesta.[30] Vyslovovat se naučil pouze dvě slova: lait (francouzsky mléko) a Oh, Dieu (Ach, Bože).[31][32]
Ačkoliv v době, kdy se Itard chlapce ujal, zájem širší veřejnosti o případ opadl, Společnosti pozorovatelů člověka se podařilo přesvědčit nového francouzského ministra vnitra Jean-Antoina Chaptala, aby stát financoval mzdu chlapcovi ošetřovatelky, paní Guérinové, i další náklady na jeho vzdělávání.[27] Itardova zpráva z roku 1801 vzbudila ve vědecké obci nadšení a jeho kniha, vydaná o rok později, byla přeložena i do angličtiny a stala se bestsellerem, za který se Itardovi dostalo širokého uznání.[33] Přesto však Itard narážel na nechuť ministra Chaptala projekt financovat. Roku 1806 vydal Itard druhou zprávu, kde však již opustil svůj optimismus;[34] v té době již nikdo nepředpokládal, že by Viktor mohl dosáhnout dalších pokroků.[27] Ostatně ani dnes nelze stoprocentně vyloučit Viktorovu vrozenou retardaci, kvůli které se nemohl plně zcivilizovat.[35] Téhož roku pak ministr vnitra Jean-Baptiste Nompere de Champagny financování projektu zastavil úplně.

Itard byl koncem roku 1800 do Institutu dosazen na pozici lékaře; není však jisté, zda s chlapcem pracoval i předtím.[27] Itard chlapce nyní pojmenoval Viktor,[27] podle hlavní postavy z melodramatu Victor, ou L'enfant de la forêt, jež bylo uveřejněno roku 1803;[28] do té doby byl chlapce stále nazýván jako Joseph. Itard se snažil pomocí řady pokusů odstranit Viktorovy mentální bariéry a stimulovat jeho paměť.[26] Jeho úsilí bylo korunováno jen dílčími úspěchy; Viktor se nikdy nenaučil mluvit, pouze rozpoznávat objekty podle jejich názvů[29] a jeho komunikace s ostatními lidmi se omezovala na jednoduchá gesta.[30] Vyslovovat se naučil pouze dvě slova: lait (francouzsky mléko) a Oh, Dieu (Ach, Bože).[31][32]
Ačkoliv v době, kdy se Itard chlapce ujal, zájem širší veřejnosti o případ opadl, Společnosti pozorovatelů člověka se podařilo přesvědčit nového francouzského ministra vnitra Jean-Antoina Chaptala, aby stát financoval mzdu chlapcovi ošetřovatelky, paní Guérinové, i další náklady na jeho vzdělávání.[27] Itardova zpráva z roku 1801 vzbudila ve vědecké obci nadšení a jeho kniha, vydaná o rok později, byla přeložena i do angličtiny a stala se bestsellerem, za který se Itardovi dostalo širokého uznání.[33] Přesto však Itard narážel na nechuť ministra Chaptala projekt financovat. Roku 1806 vydal Itard druhou zprávu, kde však již opustil svůj optimismus;[34] v té době již nikdo nepředpokládal, že by Viktor mohl dosáhnout dalších pokroků.[27] Ostatně ani dnes nelze stoprocentně vyloučit Viktorovu vrozenou retardaci, kvůli které se nemohl plně zcivilizovat.[35] Téhož roku pak ministr vnitra Jean-Baptiste Nompere de Champagny financování projektu zastavil úplně.


Itard byl koncem roku 1800 do Institutu dosazen na pozici lékaře; není však jisté, zda s chlapcem pracoval i předtím.[27] Itard chlapce nyní pojmenoval Viktor,[27] podle hlavní postavy z melodramatu Victor, ou L'enfant de la forêt, jež bylo uveřejněno roku 1803;[28] do té doby byl chlapce stále nazýván jako Joseph. Itard se snažil pomocí řady pokusů odstranit Viktorovy mentální bariéry a stimulovat jeho paměť.[26] Jeho úsilí bylo korunováno jen dílčími úspěchy; Viktor se nikdy nenaučil mluvit, pouze rozpoznávat objekty podle jejich názvů[29] a jeho komunikace s ostatními lidmi se omezovala na jednoduchá gesta.[30] Vyslovovat se naučil pouze dvě slova: lait (francouzsky mléko) a Oh, Dieu (Ach, Bože).[31][32]
Ačkoliv v době, kdy se Itard chlapce ujal, zájem širší veřejnosti o případ opadl, Společnosti pozorovatelů člověka se podařilo přesvědčit nového francouzského ministra vnitra Jean-Antoina Chaptala, aby stát financoval mzdu chlapcovi ošetřovatelky, paní Guérinové, i další náklady na jeho vzdělávání.[27] Itardova zpráva z roku 1801 vzbudila ve vědecké obci nadšení a jeho kniha, vydaná o rok později, byla přeložena i do angličtiny a stala se bestsellerem, za který se Itardovi dostalo širokého uznání.[33] Přesto však Itard narážel na nechuť ministra Chaptala projekt financovat. Roku 1806 vydal Itard druhou zprávu, kde však již opustil svůj optimismus;[34] v té době již nikdo nepředpokládal, že by Viktor mohl dosáhnout dalších pokroků.[27] Ostatně ani dnes nelze stoprocentně vyloučit Viktorovu vrozenou retardaci, kvůli které se nemohl plně zcivilizovat.[35] Téhož roku pak ministr vnitra Jean-Baptiste Nompere de Champagny financování projektu zastavil úplně.



 

Kam dál

Reklama